V útrobách jednoho z nejvyšších mrakodrapů pevninské Číny najdeme luxusní hotel, zastoupení světových bank i Starbucks

Všichni v Šanghaji znají „otvírák“. Tím nemyslíme nástroj na otevírání lahví, ale jednu z nejimpozantnějších architektonických dominant této téměř devítimilionové čínské megalopole – výškovou budovu Shanghai World Financial Center. Ta byla v době svého dokončení vůbec nejvyšší stavbou v oblasti pevninské Číny. Nešlo však o jediné nej, které se k ní neodmyslitelně vázalo. Stavba o 101 patrech si bezpochyby zaslouží pozornost oblíbeného pořadu Mimořádné projekty (Extreme Engineering) z produkce Discovery Channel. Co všechno najdeme, když se vydáme do jejích útrob?

Už v architektonickém projektu z roku 1997 se počítalo s tím, že se budova stane symbolem ekonomického významu Číny na globálních trzích. Vyrůst měla uprostřed šanghajské čtvrti Pudong, která platí za finanční centrum metropole, vyhledávané stovkami světových bank, které si zde chtějí založit vlastní pobočku. Plánovaná stavba u nich proto vzbudila zájem, a každý, kdo na burze něco znamenal, usiloval o to získat v Shanghai World Financial Center prostory do nájmu. Rýsoval se tak vznik unikátního projektu, který měl jeho „obyvatelům“ zajistit veškerý komfort a vybavenost – nešlo o další kancelářskou budovu, ale multifunkční místo setkávání významných lidí. A tudíž svým způsobem jistou známku prestiže ve finančnickém sektoru.

Neo-futuristický klenot uprostřed devítimilionového města

Zájem Číny na úspěchu SWFC dokládá i fakt, že se do projektu zapojila řada subjektů z celého světa. Architektonický návrh dostalo na starost jedno z nejproslulejších a největších studií v New Yorku – Kohn Pedersen Fox. Shánění budoucích nájemců si vzala na starost japonská developerská společnost Mori Building Company. Na vlastní stavbě se pak spolupodílely lokální stavební firmy China State Construction Engineering Corp a Shanghai Construction (Group) General Co.

V Kohn Pedersen Fox se přípravy návrhu navíc chopili ti nejpovolanější vedoucí zaměstnanci Paul Katz a Leslie E. Robertson, oba zkušení profesionálové, co se týče výstavby ambiciózních výškových budov. Katz už měl za sebou práci na tak gigantických projektech jako International Commerce Center v Hong Kongu, Marina Bay Business and Financial Center v Singapuru nebo sídlo KPMG v londýnské čtvrti Canary Wharf. Robertson byl jedním z klíčových členů týmu, který projektoval budovy Světového obchodního centra v New Yorku, ale také Puerta de Europa Towers v Madridu či Miho Museum Bridge v Japonsku. SWFC tak těžilo ze mnohaleté praxe opravdových průkopníků oboru.

V roce 2008 se SWFC slavnostně otevřelo veřejnosti. Tentýž rok nato získalo ocenění jako nejimpozantnější nový mrakodrap. S výškou 492 metrů se ihned zařadilo mezi nejvyšší budovy pevninské Číny na čtvrtém místě. Dnes je jedenáctou nejvyšší stavbou na světě a společně s novějšími sousedy Shanghai Tower a Jin Mao Tower opanovávají panorama milionového města. Návštěvníkům nabízí luxus hledět na Šanghaj z vyhlídkové plošiny ve výšce 474 metrů. Ve své době se SWFC také mohlo pyšnit dalším prvenstvím, protože skýtalo zázemí nejvýše položeného hotelu na celém světě!

Přelomový projekt světové výškové architektury

Budova SWFC nebyla ve své době vnímána pouze jako další výšková kancelářská budova, v procesu její konstrukce bychom našli spoustu prvků, které v prvním desetiletí 21. století byly opravdu průkopnické, a ne zcela běžné. Oporu celé struktuře poskytují čtyři masivní sloupové pilíře, samotná budova je pak protkána sítí diagonál a pásových vazníků. To vše obehnáno zdmi z betonu. Samotné diagonály utváří k sobě svařené krychlovité jednotky z konstrukční oceli, které jsou vyplněny betonem. Tímto způsobem chtěli konstruktéři docílit co nejdůslednějšího zpevnění, maximalizaci neprodyšnosti zvuků mezi jednotkami i možnosti, jak co nejkreativněji uspořádat interiéry.

Stěžejním prvkem ovšem jsou zmíněné základové pilíře. Robustní pylony z konstrukční oceli a železobetonu. Parametry stavby si žádaly využití vůbec nejmasivnějšího typu oceli na trhu, s průměrem 50 milimetrů. Pilíře z oceli v základech tak na svých bedrech nesou tíhu celé ocelové konstrukce, která na ně navazuje. To je jejich hlavním účelem a hlavní ambicí architektu, kteří se při jejich projektování museli navíc vypořádat nejen s čínskými stavebními předpisy, ale i poměrně specifickými designovými nároky typickými pro čínskou architekturu.

U každé výškové budovy podobných rozměrů se kladou zvýšené nároky na její bezpečnost. V potaz se přitom musí vzít řada předpokládaných rizik, zahrnujících jak přírodní katastrofy, tak selhání lidského faktoru. V případě evakuace budou rezidenti směřováni do únikových pater, nacházejících se na každém 12. podlaží. Mori Building Company si dokonce pro projekt SWFC vyjednala vládní výjimku, umožňující využívat záložních zdrojů energie pro napájení výtahů v případě akutní nutnosti vyklidit budovu. Před otevřením veřejnosti budova úspěšně prošla čtyřmi testy, ověřujícími její limity z hlediska odolnosti vůči větrným nárazům, zvýšenému větrnému tlaku, schopnosti obstát v konkrétním životním prostoru i parametrů aeroelasticity. Podobně obšírně byla testována i odolnost vůči seismickým vlivům, aby budově nehrozilo zřícení v případě zemětřesení.

Konstruktéři pamatovali i na možnost poškození menších válcových pilířů či nutnosti vyjmout za účelem opravy některých pásových vazníků. Důmyslná konstrukce je navržena tak, aby při odejmutí některé z těchto jednotek nehrozil bezprostřední kolaps těch na ní navazujících. To umožňuje provádět běžnou údržbu i stavbu nadále obohacovat o nové prvky, zvyšující udržitelnost, stabilitu a modernitu šanghajské dominanty.

Zvláštní kapitolou, která počátkem století nebyla vůbec samozřejmou, je důraz, který Mori Building Company kladla na ochranu životního prostředí a celkově využívání zelených energií. Budova SWFC tak byla budována s vidinou vést její uživatele k šetrnému přístupu k životnímu prostředí. Podlahy zakrývají kobercové dlaždice nenapuštěné formaldehydem. Na všech patrech jsou rozeseta úložiště na recyklovaný odpad, a návod, jak správně třídit je začleněn i do „domovního řádu“, kterým se nájemci musejí řídit. Vytápění a klimatizace jsou řízeny pokročilým HVAC systémem, který byl v době dokončení stavby nejvyšším standardem úspory energií, díky zvýšené schopnosti monitorování efektivity spotřebovávání zdrojů. Developerské společnosti se podařilo pro svůj projekt vyjednat i instalaci vlastního zařízení pro recyklaci papíru, které se nachází přímo v budově.

Cesta k úspěchu dlážděná nesnázemi

Realizace megalomanského projektu, jež byla připravována už od roku 1993, se však několikrát zadrhla tak, že to vypadalo, že centrum nikdy nebude dokončeno. V letech 1997 až 1998 proběhla tzv. asijská finanční krize. Té předcházeli období nevídaného ekonomického boomu, když dlouhodobý růst HDP přilákal do jihovýchodní Asie investory z bohatých evropských regionů i Japonska. V této souvislosti mluvíme o éře tzv. Asijských tygrů. Z této dosud přehlížené oblasti se brzy stal nejvíce prosperující region na světě. Radost investorů však neměla dlouhého trvání, když v roce 1996 zkolabovala ekonomika Thajska v důsledku navýšení úvěrových měr. To se negativně ovlivnilo na síle thajského bahtu i prasknutím bubliny na úvěrovém trhu. Krize se rychle přelila do celé oblasti, což poznamenalo i komunistickou Čínu. Developerské projekty tak byly pozastaveny, což odnesla právě i stavba SWFC, na kterou mohlo být znovunavázáno až o skoro 6 let později v roce 2003.

V roce 2007 už byla stavba téměř dokončena. 14. srpna 2017 se ale obyvatelům ve všech koutech Šanghaje naskytl hrůzný pohled na nejvyšší budovu zahalenou v oparu dýmu a kouře. Na 40. patře totiž tehdy vypukl požár, což přihlížející obyvatele vyděsilo. Oheň se však zasahujícím požárním sborům naštěstí podařilo poměrně rychle zpacifikovat. Zásah trval přibližně hodinu a čtvrt – hlášení incidentu proběhlo v 16:30, hasiči úspěšně završili záchrannou operaci už v 17:45. Dobrou zprávou bylo, že poškození budovy byla minimální, navíc během požáru nikdo nebyl zraněn ani jinak ohrožena na zdraví či životě. SWFC tak zatěžkávací zkoušku, kterou si pro něj nachystal zkrat v rozvodech elektrického vedení, zvládlo na výbornou.

Kontroverze se však vyrojily okolo nejvýraznějšího prvku celé stavby – střešního kruhovitého měsíční brýny, která měla posloužit jako symbol otevřenosti Číny businessmanům a podnikatelům z celého světa. Veřejnost i vlivné osobnosti čínského společenského života v něm totiž shledávali paralely přirovnávající jej k vycházejícímu Slunci na japonské státní vlajce. To se pro zamýšlenou dominantu čínského finančnictví stalo problémem, se kterým bylo nutno se vypořádat. Do projektu tak byly zapracovány nové prvky, díky kterým si stavba vysloužila přezdívku „otvírák na lahve“. Nejvyšší patra nyní korunuje symbolická trapézovitá struktura o dvou pilířích, propojených vzdušnou lávkou, která už poskytla zázemí nejedné luxusní módní přehlídce v oblacích.

Tady v SWFC máme všechno

Základním požadavkem v zadání projektu byla multifunkční povaha centra. To mělo sloužit jako místo setkávání, s veškerou občanskou vybaveností, a zároveň jako důstojné zázemí finančních institucí světového formátu. Předpokládalo se ale i využití pro zvídavé turisty se zálibou ve zdolávání a prozkoumávání útrob i vrcholů nejpřednějších projektů čínského inženýrství.

SWFC má celkem 101 nadzemních a 3 podzemní podlaží. Při vstupu jako první narazíte na food court mamutích rozměrů, který se rozprostírá po celé šíři dvou podzemních a tří nadzemních pater. Občerstvit se zde můžete v některé z více než 30 restaurací, nabízejících kulinářské požitky z různých čínských kantonů, Japonsku i Taiwanu. Samozřejmostí jsou tradiční čínské knedlíčky, ale narazíte tu i na specifické čínské hamburgery či čokolaterii. Několik čajoven nabízí ideální prostředí, kam vzít obchodní partnery na jednání, a pobočka oblíbené kavárny Starbucks zas dokazuje, že i v Číně probíhá globalizace. To vše doplňuje široká nabídka služeb – od kadeřnictví, masážních salónů a parfumérií, až po fitness a wellness studia. Vytížení rodiče se mohou spolehnout na zdejší školičku pro děti, která se nachází nedaleko od pobočky čínské státní poštovní autority.

Skutečný business se však odehrává v 7. až 77. podlaží. V těch sídlí právě zmiňovaná světová finančnická elita. Po eponymních kancelářských prostorách byla sháňka už když probíhala stavba, dnes z těchto výšin sledují mumraj v Šanghaji zaměstnanci světových gigantů formátu BNP Paribas, Ernst & Young, Commerzbank, Morgan Stanley, Korea Development Bank nebo Bank Of Yokohama. Své aktivity odsud řídí i čínské zastoupení internetového lídra Google, které obývá 60. a 61. patro. Tyto instituce mají na 29. podlaží k dispozici vlastní press centrum. SWFC tím dokazuje svou jedinečnost, pokud jde o informační náskok, a zdůrazňuje tak, že jde o místo, kde se dějí zásadní věci ovlivňující chod světové ekonomiky. Využít lze vlastních televizních studií, místnosti pro pořádání tiskových konferencí, i prostorných loungů a salonků, ideálních pro početný meeting s představiteli finančních elit.

Park Hyatt Shanghai, luxusní ubytování v oblacích. Tak by se dal nazvat prvotřídní hotel obývající 79. až 93. patro SWFC. Interiéry 174 pokojů o minimální rozloze 55 metrů čtverečních navrhoval světoznámý newyorský architekt s čínskými kořeny Tony Chi, přičemž jeho cíl byl jasný od začátku – uctít pravidla a jedinečnost čínské architektury s důrazem na tradici využívání geometrických obrazců. Pobyt v tomto nádherném boutique hotelu je tak vskutku tím, co si každý zaslouží, ale jen málokdo si jej může dovolit. Stravování zajišťují tři hotelové restaurace. Pokud dostanete chuť na japonské sushi nebo sashimi, čínský wok, ale třeba i na klasický americký steak, zcela určitě si vyberete ve 100 Century Avenue Restaurant. Těm, co raději objevují kulinářské tradice exotických zázemí, určitě doporučujeme návštěvu Dining Room, kde servírují ty nejvybranější speciality moderní šanghajské, če-ťiangské a jiangské kuchyně. Pro VIP večírky a oslavy slouží Chef’s Table. Samostatný salónek pro 12 lidí disponuje vlastní designovou kuchyní i audio systémem, díky kterým si mohou hosté přizpůsobit prostor svým potřebám na míru, a ještě k tomu sledovat, jak vznikají lahodné pokrmy pod rukami těm nejpovolanějším šéfkuchařům.

Nejvyšší patra patří těm, kteří se nebojí! Těm se totiž nabízí spatřit čínskou perlu z tak nevídané perspektivy, kterou nabízí jen málo míst ve městě. Na dechberoucí zážitek vás připraví už SKY GATE v prvním podzemním podlaží, která nabízí možnost shlédnout prvotřídní 3D vizualizaci se speciálními efekty, a tak vás navnadí na to, co opravdu uvidíte. Poté, co vás výtah vyveze na Sky Walk v 97. patře, očekávání se stává realitou. Potěšit vás může i fakt, že o pouhá tři podlaží níže se schází čínská i světová smetánka. Nachází se zde totiž Sky Arena, která je vyhledávaným prostorem pro pořádání top class eventů, a každý, kdo něco znamená, by se tudy měl alespoň jednou v životě ochomýtnout. Pomyslným transcendentním zážitkem je pak účast na nebeské módní přehlídce, které probíhají na plně prosklených mostech ve jubilejním 100. patře, které je také posledním veřejnosti přístupným. Do tak intenzivního kontaktu s oblaky se jen tak někde jinde rozhodně nedostanete!

Mohlo by se vám také líbit...

0 Komentáře “V útrobách jednoho z nejvyšších mrakodrapů pevninské Číny najdeme luxusní hotel, zastoupení světových bank i Starbucks”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *