Se zlepšováním úrovně zdravotní péče v Evropě postupně klesá úmrtnost, prodlužuje se délka života a stoupá počet let prožitých ve zdraví. Ženy po dosažení 65 let věku čeká podle Eurostatu průměrně ještě dalších 9,4 roku bez vážnějších nemocí, muže 9,6 roku. V případě českých penzistek je to oproti evropskému průměru o rok méně a u mužů dokonce o dva. Mezi členskými státy EU v tomto ohledu dominují Švédi, z celé Evropy potom Norové. Údaje vycházejí z analýzy projektu Evropa v datech.

Naděje na dožití v průběhu minulého století podle demografů evropského statistického úřadu Eurostat prudce vzrostla. A to jak v důsledku zvýšení životní úrovně a lepšího životního stylu či prevence, tak i díky pokroku medicíny. Z aktuálních dat vyplývá, že vývoj pokračoval pozitivním směrem i v posledních dvou desetiletích.

Nejzdravější důchodci žijí ve Skandinávii, opakem je Slovensko

Podle evropských statistik připadá nejvíce let prožitých po 65. roce bez vážných onemocnění Norkám a Norům (15,9 let), v rámci EU zase Švédkám (15,8) a Švédům (15,4). To je výrazně více než evropský průměr 9,4 roku pro ženy a 9,6 pro muže. „V České republice je situace bohužel horší. Tuzemské ženy se po 65. roce věku dožívají ve zdraví dalších 8,5 roku, pánové jen 7,6. To je nejen o dva roky méně oproti evropskému průměru, ale také dvojnásobně kratší doba, než jakou bez vážnějších onemocnění prožijí penzisté ve Švédsku,“ říká Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech. Například Slovenky ale po dosažení 65 let žijí ve zdraví jen dalších 4,1 roku a jejich mužské protějšky pouze 3,8 let.

Umíráme méně a později

Podle posledních dat, která Eurostat zveřejnil na konci letošního června, dosahuje tzv. standardizovaná úmrtnost 1002 osob na každých 100 tisíc obyvatel EU ročně. Ještě v roce 2004, kdy do Evropské unie vstupovala i Česká republika, činila úmrtnost o 200 osob více. „Existuje úzký vztah mezi prodlužující se délkou života a mírou úmrtnosti. Zvyšování délky života může být důsledkem prevence, ochrany zdraví či zlepšování zdravotní péče,” uvádí Ondřej Májek z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. V České republice nyní ročně umírá 1206 obyvatel na každých 100 tisíc. V roce vstupu do EU to bylo 1541 lidí a o deset let dříve přes 1800. Aktuální úmrtnost v Česku je přesto v mezinárodním srovnání stále nadprůměrná.

Levné a kvalitní zdravotnictví

Češi se však mohou pyšnit čtvrtou nejnižší standardizovanou úmrtností během těhotenství, porodu a šestinedělí, ale třeba i kvůli žloutence. U rakoviny prsu vykazujeme osmou nejnižší mortalitu a u vrozených vad dokonce vůbec nejnižší z celé EU. Navíc se ukazuje, že tuzemská lékařská péče jako celek není jen kvalitní, ale i velmi efektivní při relativně nízkých nákladech. Ukazuje to srovnání naděje dožití a výdajů do zdravotnictví v poměru k HDP. „Češi se dožívají vyššího věku než například Američané, a to při méně než polovičních nákladech na zdravotnictví,” vysvětluje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. Právě obyvatelé USA vydávají na zdravotnické služby, prostředky a léky ročně částku odpovídají 17 % amerického HDP. Naděje na dožití při narození zde přitom činí 78,6 roku. To je o půl roku méně než v České republice, kde se na zdravotnictví vynakládá 7 % HDP.