Celá Česká republika vstoupila do karantény. Otevřeno je jen několik málo obchodů a prý se nemáme moc stýkat. Do práce a z práce hned domů. Zavřená jsou divadla a kina, posilovny, plavecké bazény. Jako by nám virus najednou vzal radost ze života. Přišly strachy a obavy. Panika. „Vykoupené“ obchoďáky s potravinami a pocity nejistoty, co bude zítra.

Všechno zlé je pro něco dobré. Možná přišel čas, kdy bychom se měli zastavit a zamyslet se. Uvědomit si, co je důležité. Uvědomit si, že věci, které máme, si s sebou tam nahoru nevezmeme, a že nejdůležitější na světě je opravdu láska. Můžeme přemýšlet o tom, že místo vystrašení a paniky, můžeme udělat jen tak někomu radost. Zavolat mu nebo napsat, něco milého a hezkého.  Udělat cokoli hezkého a dobrého právě teď. Jen tak, s dobrým pocitem. A o to tu jde.

Zkusme teď zapomenout na strach. Pošleme paniku pryč.  Uvědomme si, že jsme tu teď a tady. Uvědomme si, že máme rodinu, přátelé a lidi, kterým na nás záleží. Smějme se teď, dělejme si radosti zdánlivými maličkostmi. Smích, radost a láska jsou pro nás teď velmi důležité.

Věřme, že vše bude zase dobré, nemějme pochybnosti a buďme laskaví jeden k druhému.  Mějme více vděku a více pokory. Každý den udělejme něco krásného, pro sebe i pro někoho dalšího. Mějme pozitivní energii a tu předávejme ostatním, v podobě radosti, pomoci, útěchy, pokud bude potřeba.

Uvědomujme si krásu kolem sebe, je jaro, kvetou květiny i stromy, za oknem nasypejme ptáčkům, podívejme se, jak je obloha krásná, když svítí Slunce. Mějme lásku a radost. Smějme se jeden na druhého a uvědomujme si, že každý den je darem, že je na nás, jak moc krásně ho můžeme strávit.