Ostrov Nová Kaledonie se vyznačuje jedinečnou flórou připomínající dávnou minulost naší planety. Je útočištěm unikátního pozůstatku třetihorního rostlinstva a rájem neobvyklých jehličnanů i dalších jedinečných rostlinných druhů. Trojská botanická zahrada má řadu z nich ve svých sbírkách a některé jsou vysazeny i v expozici v prostřední části skleníku Fata Morgana. Úspěchy slaví zaměstnanci zahrady také v množení těchto rostlin. V uplynulých týdnech vyklíčily semenáčky vzácného keře slizoplodu krátkotrnného (Pittosporum brevispinum) patřícího mezi kriticky ohrožené druhy novokaledonské přírody. Nejde ale zdaleka o jediný úspěch zaznamenaný v této jedinečné kaledonské sbírce.

Sbírka rostlin z Nové Kaledonie patří k těm, na něž může být Botanická zahrada hl. m. Prahy pyšná. Dlouhodobě se ji daří rozšiřovat a vzácné druhy pak nejen úspěšně pěstovat, ale i množit. Část sbírky se také trvale prezentuje v prostřední části skleníku Fata Morgana, a to již od jeho otevření v roce 2004. „Dlouhodobě usilujeme o to, aby skleník Fata Morgana prezentoval co nejvěrnějí divokou přírodu, tak jak je možné ji vidět v jednotlivých částech naší planety. Expozice Austrálie a Oceánie, kam spadá i sbírka novoeských rostlin, není v tomto výjimkou. Díky práci našich kurátorů i zahradníků, kteří o rostliny pečují, máme úspěchy v kultuře těchto jedinečných rostlin. Samozřejmě usilujeme také o množení řady vzácných a ohrožených druhů, jež se v přírodě vyskytují už jen vzácně nebo jsou na pokraji úplného vyhynutí,“ uvedl Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.

V trojské botanické zahradě vyklíčila velká vzácnost z Nové Kaledonie

V minulých týdnech dosáhli zaměstnanci Botanické zahrady hl. m. Prahy velkého úspěchu, když se jim podařilo rozmnožit kriticky ohrožený druh Pittosporum brevispinum, česky nazvaný slizoplod krátkotrnný z Nové Kaledonie. „Jedná se o keř rostoucí s dřevinami s tvrdými kožovitými listy na suchých stanovištích v nízkých lesích, z nichž dnes zbyly jen fragmenty na jihu ostrova – přibližně 1 % dřívější rozlohy. O tom, že jde o velkou vzácnost, vypovídá fakt, že v přírodě přežívá už jen posledních 21 exemplářů tohoto druhu,“ říká Vlastik Rybka, náměstek pro odbornou činnost Botanické zahrady hl. m. Prahy.

Nejde ale zdaleka o jediný úspěch při množení vzácných kaledonských rostlin, kterým se botanická zahrada v Troji může pochlubit. V roce 2020 vyklíčil také nejbizarnější druh araukárie Araucaria muelleri, který také patří k ohroženým druhům jehličnanů. Na Nové Kaledonii je znám z pouhých šesti lokalit. Jeho větévky jsou nápadně široké a opadávají vcelku. Celá rostlina vypadá, jako by na tuto planetu ani nepatřila.

V roce 2020 vyklíčila i zvláštní hluchavkovitá liána Oxera sulphurea, která má atraktivní žluté květy.

Všechny tyto rostliny mají potenciál stát se v budoucnu součástí výsadeb ve skleníku Fata Morgana.

Rostliny, které pamatují dinosaury, lze vidět v trojské botanické zahradě

Návštěva Nové Kaledonie je výletem do dávné historie, protože rostlinstvo ostrova si dodnes uchovalo rysy třetihorní flóry a řada zdejších druhů se nevyskytuje nikde jinde na světě – jedná se tedy o endemity. Jsou zde i velmi primitivní rostlinné druhy. „V našich sbírkách máme i nejprimitivnější krytosemennou rostlinu druhu Amborella trichopoda patřící do endemického řádu Amborellales. V době jejího kvetení nás navštěvují zahraniční badatelé a zkoumají její jedinečné, velmi primitivní květy,“ říká Vlastik Rybka.

Nová Kaledonie – ráj jehličnanů 

Na ostrově s plochou mnohem menší, než má Česká republika, roste 43 druhů jehličnanů, a dokonce pět endemických rodů. V expozici skleníku Fata Morgana je vysazený druh Araucaria columnaris a dva druhy rodu damaroň, a sice Agathis ovata a Agathis moorei. První z nich má jehlice široké i přes 3 cm, čímž odporuje naší obecné představě o jehličnanech. „Již od roku 2011 pěstujeme ze semene nejvzácnější novokaledonskou araukárii, a sice druh Araucaria nemorosa. Ten má v přírodě pouhé dvě lokality a na nich nejvýše pět tisíc jedinců. Je také nejmenší araukárií světa, takže se do skleníku Fata Morgana vejde i dospělý jedinec. Momentálně má výšku 1,5 m a je již ve skleníku Fata Morgana, kde jej časem vysadíme do volné půdy,“ dodává Vlastik Rybka.

Akce Botanické zahrady hl. m. Prahy plánované v roce 2021

Online cyklus odborných přednášek s botanickou tematikou

Podrobnosti k akcím a zakoupení vstupenky:
https://www.botanicka.cz/clanky/akce/cyklus-prednasek

Pokud to situace dovolí a botanická zahrada bude opět otevřena, budou se přednášky konat i naživo v bistru Botanická na talíři.

• Přednášky se vysílají přes platformu Teams. Pokud to situace dovolí, bude možnost přijít na přednášku i do zahrady.
• Vstupenky si lze zakoupit nejpozději v den konání přednášky do 12 hodin na botanicka.cz.
• Přednášky samotné probíhají vždy ve čtvrtek od 17.30 a trvají hodinu až hodinu a půl. Na závěr je možné přednášejícímu položit otázky.

Zakoupením vstupenky na přednášku za 100 Kč podpoříte trojskou botanickou zahradu v této nelehké době, získáte možnost připojit se na vybranou akci a jednorázový vstup do venkovních expozic

4. 3. 2021
   Jak orchideje lákají opylovače

RNDr. Jan Ponert

Orchideje jsou počtem druhů největší čeledí rostlin, která roste na všech kontinentech kromě Antarktidy. Známé jsou především díky jedinečné stavbě svých květů. Květy jsou u drtivé většiny orchidejí určeny k tomu, aby přilákaly určité opylovače a přiměly je k přenesení pylu na jinou rostlinu. Některé druhy za to dávají opylovačům odměnu, například nektar. Mnohé druhy ale žádnou odměnu nemají a opylovače podvádějí. V přednášce si nejprve vysvětlíme, proč orchideje na rozdíl od jiných rostlin vytvářejí své komplikované květy.
Poté si na příkladech různých druhů z celého světa ukážeme některé způsoby, jak mohou rostliny opylovače přilákat a přimět k tomu, co potřebují.

11. 3. 2021
    Vybrané druhy dřevin Appalačského pohoří
    Tomáš Vencálek

V říjnu roku 2019 uspořádala Botanická zahrada Praha expedici do východní části Spojených států amerických, do Appalačského pohoří. Během úžasné cesty od jihu až po nejsevernější část v Marylandu procestovali naši botanici tyto hory křížem krážem od nejnižších poloh
až po vrcholky. Během přednášky vám kurátor dřevin mírného pásma Tomáš Vencálek představí stromy, které možná vídáte i v českých parcích. V Appalačském pohoří je najdeme
v jejich původním prostředí plané a v kultivarech, které určitě neznáte. Nechte
se překvapit.

18. 3. 2021
    Jedovaté rostliny ve sbírkách trojské botanické zahrady

Klára Lorencová, Jarmila Skružná

Všichni známe příběhy otrávených šipek, odvarů z bolehlavu či durmanu nebo pokrmů
ze špatně připravených fazolí. Možná máte na zahradě nebo v bytě jednu jedovatou rostlinu vedle druhé a ani o tom nevíte. Naše přednáška uvádí celoroční téma jedovatých rostlin
v naší přírodě i zahradě. Pojďte s námi prozkoumat tajemství nebezpečných rostlin.

Další plánované akce v roce 2021

• Motýli: 30. 4. – 13. 6. 2021
• Výstava sukulentů: 6. – 11. 7. 2021
• Výstava orchidejí: 9. – 3. 10. 2021 Pozor, nový termín!

Změna programu vyhrazena

Sledujte dění v botanické zahradě na sociálních sítích (Facebook a Instagram)

Novinky a další informace najdete také na
www.botanicka.cz