Východní‌ ‌Afrika patří i ‌díky‌ ‌Tanzánii‌ ‌a‌ ‌především‌ ‌díky‌ ‌božským‌ ‌plážím‌ ‌Zanzibaru‌ ‌mezi‌ ‌jednu‌ ‌
z nejnavštěvovanějších‌ ‌oblastí‌ ‌kontinentu.‌ ‌Spousta‌ ‌turistů‌ ‌však‌ ‌volí‌ ‌tuto‌ ‌nádhernou‌ ‌zelenou‌ ‌zemi‌ ‌plnou‌ ‌jedinečných‌ ‌zvířat‌ ‌ve‌ ‌volné‌ ‌přírodě‌ ‌především‌ ‌kvůli‌ ‌Safari‌ ‌a‌ ‌jedinečným‌ ‌scenériím‌ ‌vzniklým‌ ‌z‌ ‌velké‌ ‌části‌ ‌sopečnou‌ ‌činností.‌ ‌ ‌

Při‌ ‌našem‌ ‌plánování‌ ‌cesty‌ (mimochodem ‌ ‌Safari‌ ‌vlastně‌ ‌v‌ ‌překladu‌ ‌znamená‌ ‌“cesta”)‌v době‌ ‌koronavirové‌ ‌jsme‌ ‌se‌ ‌hlavně‌ ‌spolehli‌ ‌na‌ ‌naše‌ ‌místní‌ ‌kontakty,‌ ‌jako‌ ‌GoTanzania‌ ‌Safari,‌ Philip‌ ‌a‌ ‌Viktor,‌ ‌naši‌ ‌místní‌ ‌přátelé. Naše‌ ‌kroky nicméně‌ ‌vedly‌ ‌i‌ ‌povinnosti‌ ‌spojené‌ ‌s‌ ‌prací‌ ‌pro‌ ‌charitu‌ ‌Mary´s‌ ‌Meals.‌

 ‌I‌ ‌přes‌ ‌komplexní‌ ‌průpravu‌ ‌v‌ ‌plánování‌ ‌jsme‌ ‌se‌ ‌nebáli‌ ‌oddat‌ ‌i‌ ‌našim‌ ‌dobrodružným‌ představám.‌ ‌‌Je‌ ‌možné‌ ‌použít‌ ‌i‌ ‌Google‌ ‌a‌ ‌moudra‌ ‌z‌ ‌internetu,‌ ‌nicméně‌ ‌je‌ ‌nutné‌ ‌si‌ ‌pečlivě‌ ‌data‌ ‌třídit‌ ‌a‌ ‌vybírat a následně je konzultovat s někým, kdo dané oblasti rozumí. Díky‌ ‌Johnovi,‌ ‌který‌ ‌je‌ ‌původem‌ ‌z Tanzanie,‌ ‌žije‌ ‌se‌ ‌svojí‌ ‌ženou‌ ‌Aničkou‌ ‌a‌ ‌dětmi‌ ‌na‌ ‌Kladně,‌ ‌který‌ ‌ví,‌ ‌že‌ ‌s‌ ‌námi‌ ‌nemusí‌ ‌nakládat‌ ‌jako‌ ‌s‌ ‌běžnými‌ ‌turisty,‌ ‌jsme‌ ‌se‌ ‌dostali‌ ‌do‌ ‌míst,‌ ‌které‌ ‌by‌ ‌byli‌ ‌bez‌ ‌nich‌ ‌velice‌ ‌složité‌ ‌a‌ ‌mnohdy‌ ‌až‌ ‌nerealizovatelné.‌

‌Toužíme‌ ‌po‌ ‌poznávání‌ ‌místních‌ ‌kultur,‌ ‌zažívání‌ ‌naprosto‌ ‌jedinečných‌ ‌zážitků‌ ‌a‌ ‌vyjížďky‌ ‌na‌ ‌„pouhé‌ ‌Safari“‌ ‌nestačí,‌ ‌abychom‌ ‌mohli‌ ‌předávat‌ ‌informace‌ ‌a‌ ‌mohli‌ ‌připravovat‌ ‌pro‌ ‌zájemce‌ ‌podobné‌ ‌expedice.‌  ‌John‌ ‌s Aničkou ‌pro‌ ‌nás‌ ‌udělali‌ ‌naprosté‌ ‌maximum‌ ‌včetně‌ ‌několikerého‌ ‌přeplánování‌ ‌trasy‌ ‌či‌ ‌samotných‌ ‌termínů ‌dle‌ ‌situace.‌ ‌A‌ ‌ta‌ ‌situace‌ ‌je‌ ‌v‌ ‌Africe‌ ‌opravdu‌ ‌dost‌ ‌jiná,‌ ‌než‌ ‌si‌ ‌naplánujete.‌ ‌ ‌
Nicméně‌ ‌po‌ ‌definitivním‌ ‌plánu‌ ‌jsme‌ ‌konečně‌ ‌mohli‌ ‌začít‌ ‌balit.‌ ‌To‌ ‌je‌ ‌Jindřichova‌ ‌oblíbená‌ ‌část‌ ‌a‌ ‌
v některém‌ ‌z dalších‌ ‌článků‌ ‌věnujeme‌ ‌balení‌ ‌a‌ ‌správné‌ ‌přípravě‌ ‌na‌ ‌cesty‌ ‌jeden‌ ‌celý‌ ‌příspěvek.‌ ‌Slibuji.‌ ‌V Jindřichově‌ ‌podání‌ ‌připomíná‌ ‌balení‌ ‌spíš‌ ‌nějaký‌ ‌rituál‌ ‌či‌ ‌obřad.‌ ‌Myšleno‌ ‌v dobrém.‌ ‌Vše‌ ‌má‌ ‌své‌ ‌vlastní‌ ‌místo‌ ‌a‌ ‌věci,‌ ‌které‌ ‌bych‌ ‌já‌ ‌nikdy‌ ‌nevzala,‌ ‌nám‌ ‌už‌ ‌několikrát‌ ‌zachránili‌ ‌přinejmenším‌ ‌zdraví.‌ ‌ ‌
Krom‌ ‌běžného‌ ‌cestovatelského‌ ‌vybavení,‌ ‌si‌ ‌balíme‌ ‌i‌ ‌naše‌ ‌spacáky,‌  ‌což‌ ‌je‌ ‌trochu‌ ‌nepraktická‌ ‌a‌ ‌
neskladná‌ ‌položka,‌ ‌ale‌ ‌pokud‌ ‌se‌ ‌domluvíte‌ ‌s agenturou,‌ ‌která‌ ‌se‌ ‌o‌ ‌vás‌ ‌na‌ ‌Safari‌ ‌bude‌ ‌starat,‌ ‌dají‌ ‌se‌ ‌i‌ ‌spacáky‌ ‌vypůjčit.‌ ‌Já‌ ‌osobně‌ ‌ale‌ ‌dávám‌ ‌přednost‌ ‌vlastnímu….‌ ‌
Nicméně‌ ‌veškeré‌ ‌další‌ ‌vybavení‌ ‌včetně‌ ‌trekových‌ ‌holí‌ ‌a‌ ‌hlavně‌ ‌stanu‌ ‌jsme‌ ‌měli‌ ‌zajištěno‌ ‌na‌ ‌místě,‌ ‌takže‌ ‌se‌ ‌nám‌ ‌v batohu‌ ‌dost‌ ‌uvolnilo‌ ‌místo.‌ ‌

Do‌ ‌Tanzanie‌ ‌se‌ ‌dá‌ ‌létat‌ ‌z ČR‌ ‌s Qatar‌ ‌Airways,‌ ‌pokud‌ ‌tedy‌ ‌máte‌ ‌rádi‌ ‌luxus‌ ‌a‌ ‌nemáte‌ ‌problém‌ ‌utratit‌ ‌pár‌ ‌tisíc‌ ‌navíc,‌ ‌pak‌ ‌směle‌ ‌do‌ ‌toho.‌ ‌My‌ ‌však‌ ‌dáváme‌ ‌přednost‌ ‌tomu‌ ‌utratit‌ ‌peníze‌ ‌za‌ ‌smysluplnější‌ ‌věci.‌ ‌Proto‌ ‌bych‌ ‌doporučuji‌ ‌2‌ ‌varianty.‌ ‌Letecky‌ ‌z Německa‌ ‌a‌ ‌letecky‌ ‌z Vídně.‌ ‌Oba‌ ‌lety‌ ‌jsou‌ ‌s 1‌ ‌přestupem.‌ ‌Cenově‌ ‌téměř‌ ‌na‌ ‌stejno‌ ‌a‌ ‌na‌ ‌délku‌ ‌letu‌ ‌taktéž.‌ ‌Rozdíl‌ ‌je‌ ‌pouze‌ ‌ve‌ ‌společnosti.‌ ‌Zatímco‌ ‌z Německa‌ ‌vyrazíte‌ ‌s Turkish‌ ‌Airlines,‌ ‌z Vídně‌ ‌to‌ ‌bude‌ ‌s Ethiopian‌ ‌Airlines.‌ ‌ ‌My‌ ‌zvolili‌ ‌cestu‌ ‌z Německa‌ ‌a‌ ‌tedy‌ ‌přestup‌ ‌v Istanbulu.‌ ‌Cesta‌ ‌v době‌ ‌koronavirové‌ ‌je‌ ‌trochu‌ ‌
omezenější‌ ‌kvůli‌ ‌veškerým‌ ‌testů‌ ‌a‌ ‌kontrolám,‌ ‌ale‌ ‌rozhodně‌ ‌to‌ ‌není‌ ‌něco,‌ ‌co‌ ‌by‌ ‌se‌ ‌nedalo‌ ‌přežít.‌ ‌
Samozřejmě‌ ‌nepočítejte‌ ‌s‌ ‌‌ kávou‌ ‌a‌ ‌alkoholem‌ ‌po‌ ‌dobu‌ ‌letu.‌ ‌
Svačinu,‌ ‌oběd‌ ‌či‌ ‌večeři‌ ‌dostanete‌ ‌v papírovém‌ ‌pytlíku‌ ‌a‌ ‌najíst‌ ‌byste‌ ‌se‌ ‌měli‌ ‌v jedné‌ ‌řadě‌ ‌sedadel‌ ‌tzv.‌ ‌na‌ ‌střídačku.‌ ‌Což‌ ‌se‌ ‌dá‌ ‌říct,‌ ‌že‌ ‌úspěšně‌ ‌nefunguje.‌ Společnosti‌ ‌kontrolují‌ ‌teplotu‌ ‌minimálně‌ ‌2x‌ ‌až‌ ‌3x‌ ‌než‌ ‌se‌ ‌vůbec‌ ‌dostanete‌ ‌do‌ ‌letadla‌ ‌a‌ ‌samozřejmě‌ ‌už‌ ‌neexistuje‌ ‌doba,‌ ‌kdy‌ ‌jste‌ ‌na‌ ‌letiště‌ ‌přijeli‌ ‌hodinu‌ ‌před‌ ‌odletem‌ ‌a‌ ‌krom‌ ‌Check-In‌ ‌jste‌ ‌se‌ ‌v klidu‌ ‌prošli‌ ‌k letadlu.‌ ‌Dnes‌ ‌každému‌ ‌doporučuji‌ ‌opravdu‌ ‌alespoň‌ ‌2‌ ‌h‌ ‌před‌ ‌odletem‌ ‌být‌ ‌na‌ ‌místě.‌ ‌Při‌ ‌odletu‌ ‌zpět‌ ‌do‌ ‌ČR‌ ‌i‌ ‌3‌ ‌hodiny.‌ ‌Z prostého‌ ‌důvodu.‌ ‌Kontroly‌ ‌veškerých‌ ‌dokladů‌ ‌a‌ ‌PCR‌ ‌testů‌ ‌jsou‌ ‌zdlouhavé‌ ‌a‌ ‌tvoří‌ ‌se‌ ‌obrovské‌ ‌fronty.‌ ‌Věřím,‌ ‌že‌ ‌v budoucnosti‌ ‌se‌ ‌i‌ ‌tato‌ ‌věc‌ ‌vyřeší,‌ ‌nicméně‌ ‌při‌ ‌naší‌ ‌cestě‌ ‌jsme‌ ‌strávili‌ ‌díky‌ ‌těmto‌ ‌formalitám‌ ‌na‌ ‌letišti‌ ‌i‌ ‌2‌ ‌h‌ ‌navíc.‌ ‌
Nakonec‌ ‌jsme‌ ‌se‌ ‌tedy‌ ‌ocitli‌ ‌na‌ ‌letišti‌ ‌v Tanzánii.‌ ‌Tam‌ ‌je‌ ‌nutné‌ ‌se‌ ‌obrnit‌ ‌neskutečnou‌ ‌trpělivostí‌ ‌a‌ ‌vyhradit‌ ‌si‌ ‌čas.‌ ‌Naplánovali‌ ‌jsme‌ ‌si‌ ‌to‌ ‌nejnáročnější‌ ‌na‌ ‌začátek,‌ ‌neboť‌ ‌do‌ ‌Tanzánie‌ ‌jsme‌ ‌vyrazili‌ ‌především‌ ‌díky‌ ‌pracovním‌ ‌povinnostem,‌ ‌charitativní‌ ‌misi,‌ ‌mému‌ ‌koncertu,‌ ‌zajištění‌ ‌sportovního‌ soustředění‌ ‌pro‌ ‌sportovce‌ ‌na‌ ‌Deaflympiádu‌ ‌apod.‌ ‌Čekal‌ ‌nás‌ ‌tedy‌ ‌ještě‌ ‌jeden‌ ‌přelet.‌ ‌Do‌ ‌města‌ ‌uprostřed‌ ‌Tanzánie‌ ‌zvaného‌ ‌Arusha….jinak‌ ‌také‌ ‌brána‌ ‌do‌ ‌většiny‌ ‌velkých‌ ‌Safari.‌ ‌ ‌
Tady‌ ‌pochopíte‌ ‌rozdíl‌ ‌mezi‌ ‌Airport‌ ‌a‌ ‌Airstrip.‌ ‌Jednoduše‌ ‌jsme‌ ‌s‌ ‌„letadýlkem‌ ‌Káně,“‌ ‌pro‌ ‌cca‌ ‌30‌ ‌lidí‌ přistávali‌ ‌uprostřed‌ ‌travnaté‌ ‌plochy,‌ ‌kde‌ ‌byla‌ ‌jedna‌ ‌malá‌ ‌přistávací‌ ‌plocha.‌ ‌Když‌ ‌vystoupíte,‌ ‌projdete‌ ‌se‌ ‌k místním‌ ‌celníkům,‌ ‌v podstatě‌ ‌za‌ ‌pár‌ ‌minut‌ ‌jste‌ ‌fuč‌ ‌a‌ ‌pokud‌ ‌jste‌ ‌si‌ ‌cestu‌ ‌domluvili‌ ‌a‌ ‌naplánovali‌ ‌s nějakou‌ ‌společností‌ ‌dopředu,‌ ‌což‌ ‌opravdu‌ ‌doporučuji,‌ ‌čeká‌ ‌na‌ ‌vás‌ ‌již‌ ‌váš‌ ‌místní‌ ‌průvodce,‌ ‌který‌ ‌se‌ ‌o‌ ‌vás‌ ‌bude‌ ‌starat.‌ ‌Na‌ ‌nás‌ ‌čekal‌ ‌Joseph‌ ‌a‌ ‌krom‌ ‌toho,‌ ‌který‌ ‌s‌ ‌námi‌ ‌mimo‌ ‌jiné‌ ‌nad‌ ‌rámec‌ ‌všeho‌ ‌vylezl‌ ‌dokonce‌ ‌i‌ ‌na‌ ‌aktivní‌ ‌vulkán.‌ ‌O‌ ‌tom‌ ‌ale‌ ‌až‌ ‌příště.‌ ‌Nevyplatí‌ ‌se‌ ‌řešit‌ ‌věci‌ ‌až‌ ‌na‌ ‌místě‌ ‌a‌ ‌připravit‌ ‌se‌ ‌na‌ ‌neustálé‌ ‌nabídky‌ ‌od‌ ‌“místních‌ ‌profesionálů”.‌ ‌ ‌
Všeobecně‌ ‌platí,‌ ‌že‌ ‌Východní‌ ‌Afrika‌ ‌je‌ ‌bezpečná‌ ‌země‌ ‌při‌ ‌dodržování‌ ‌určitých‌ ‌bezpečnostních‌ ‌
standardů.‌ ‌Jen‌ ‌opravdový‌ ‌lehkovážný‌ ‌dobrodruh‌ ‌se‌ ‌bez‌ ‌znalostí‌ ‌místních‌ ‌reálií‌ ‌pustí‌ ‌hned‌ ‌po‌ ‌příletu‌ ‌po‌ ‌setmění‌ ‌kamkoli.‌ ‌Jsou‌ ‌čtvrtě,‌ ‌kde‌ ‌se‌ ‌chodí‌ ‌pouze‌ ‌s masajskou‌ ‌ostrahou‌ ‌či‌ ‌průvodcem.‌ ‌Po‌ ‌setmění‌ ‌rozhodně‌ ‌ne‌ ‌sami.‌ ‌Ideálně‌ ‌vůbec.‌ ‌Ale‌ ‌je‌ ‌to‌ ‌opravdu‌ ‌jen‌ ‌o‌ ‌znalosti.‌ ‌ ‌
Snad‌ ‌poslední‌ ‌věc‌ ‌k plánování‌ ‌Tanzanie,‌ ‌Safari‌ ‌a‌ ‌další‌ ‌expedice,‌ ‌nebo‌ ‌výlety‌ ‌se‌ ‌nepokoušejte‌ ‌
zvládnout‌ ‌sami‌ ‌na‌ ‌vlastní‌ ‌pěst.‌ ‌Sami‌ ‌autem‌ ‌jet‌ ‌je‌ ‌poměrně‌ ‌risk,‌ ‌kvůli‌ ‌divočejší‌ ‌dopravě,‌ ‌stavu‌ ‌cest,‌ ‌policii‌ ‌a‌ ‌i‌ ‌podvodníkům.‌ ‌Kom‌ ‌toho,‌ ‌bez‌ ‌průvodce‌ ‌můžete‌ ‌minout‌ ‌úžasné‌ ‌věci,‌ ‌protože‌ ‌informace‌ ‌ohledně‌ ‌lokalit‌ ‌není‌ ‌moc‌ ‌rozvinutá‌ ‌a‌ ‌často‌ ‌je‌  ‌–‌ ‌ve‌ ‌svahilštině‌ ‌‌
Nejlepší‌ ‌je‌ ‌mít‌ ‌vše‌ ‌naplánováno‌ ‌už‌ ‌z ČR‌ ‌a‌ ‌na‌ ‌místě‌ ‌dělat‌ ‌mírné‌ ‌odklony.‌ ‌Jak‌ ‌jsme‌ ‌psali,‌ ‌na‌ ‌místě‌ ‌
je příliš‌ ‌mnoho‌ ‌„nedůvěryhodných‌ ‌agentur‌ ‌a‌ ‌průvodců.“‌ ‌Můžete‌ ‌mít‌ ‌štěstí,‌ ‌ale‌ ‌většinou‌ ‌ne.‌ ‌ ‌
Ještě‌ ‌jinak.‌ ‌V Tanzanii‌ ‌ve‌ ‌městě‌ ‌Arusha‌ ‌vám‌ ‌každý‌ ‌řekne,‌ ‌že‌ ‌je‌ ‌průvodce‌ ‌nebo‌ ‌vám‌ ‌zařídí‌ ‌Safari,‌ ‌otázkou‌ ‌je,‌ ‌jak‌ ‌to‌ ‌dopadne.‌ ‌Ale‌ ‌zpět‌ ‌k naší‌ ‌cestě.‌ ‌Teď‌ ‌už‌ ‌nás‌ ‌čekal‌ ‌odpočinek‌ ‌v Green‌ ‌Mountain‌ ‌hotel‌ ‌před‌ ‌naší‌ ‌divokou‌ ‌jízdou‌ ‌
skrz‌ ‌nádherné‌ ‌pláně,‌ ‌kde‌ ‌volně‌ ‌pobíhají‌ ‌lvi,‌ ‌zebry,‌ ‌žirafy,‌ ‌sloni,‌ ‌nosorožci‌ ‌a‌ ‌další‌ ‌nádherná‌ ‌zvířata.‌ ‌